Bylo nebylo, jedno malé Běhařství. A světe div se, tam se hlavně běhalo. Každý rok se všichni sešli, stejně jako letos, aby změřili své síly, pomohli Milošovi, který běhat nemůže. A své síly měřili v běhu. Hned z rána, když bylo vše připraveno, se běžčata s běžci seřadili na startovní čáře. Chtěli poměřit síly na Rodinném běhu.
Slůvko start se objevilo v ústech pana senátora Grulicha a všichni vyběhli. V běhařství jak je známo, se občas na trati objeví zlá a ošklivá ježibaba, která se jmenuje “Ztratila jsem se”.
Ale Běhařské království má své rytíře, kteří by asi možná vyjeli, když by království bylo ježibabkou napadeno. Třeba by i trefili.
Naštěstí se při rodinném běhu neobjevila. Asi ji nějaký princ Běžoň zahnal a udupal podrážkou běžeckých botiček.
Vítězství si vyběhal za kluky Tomáš Havlíček a za holky Terezka Havlíčková.
Ale pak nadešel hlavní turnaj, běh na 6, 10 a 21 kilometrů.
Při startu bylo cítit napětí, které by se dalo krájet jako tlačenka s cibulkou, octem a pepříkem, kterou nikdy nikdo neviděl… Možná to přiláká Ježibabu.
Nakonec to muselo přijít, výkřik Startu a běžci a běžčata vystřelili ze startu naproti cíli jako střely z bublifuku.
A chvilku byla nuda. Organizátoři se mohli v klidu najíst, napít, dojít na záchod, užít chvilku pohody, prostě nuda, nuda, šeď, šeď.
Závodníkům se v tomto království dařilo, běželo se jim velmi dobře. Běželi jako vítr a v cíli jich přibývalo. Ale pak to To, přišlo, jeden závodník doběhl na čipovou kontrolu v občerstvovacím lese, do cíle to měl 15 minut a i po půlhodině nikde nebyl.
Michal, Král Běhařství, v náznaku možné neplechy, vše řešil s Milanem, rytířem Časomíry od Olomouce. Byl by to nejrychlejší běžec Běhařství, kdyby ovšem doběhl do cíle. Při sestavení záchranného týmu plným rytířů, kteří by se nebáli možná ani zatoulané kočky, už chtěli vyjet vstříc neplechy, udolat a zahnat ježibabu.
Avšak běžec se nakonec do cíle vrátil, ikdyž na něm ježibaba zanechala spousty zranění.
Takže Běhařští rytíři zase nevyjeli a kupodivu je nikdy nikdo neviděl.
Běžci, běžkyně a běžčata dobíhali do cíle hezky po jednom, kde se mohli bohatě občerstvit, odpočinout si a počkat na ceremoniál nejlepších bojovníků v běhu.
Trať 6 km: Michal Palas, Kateřina Janková, Matyáš Pýcha
Trať 10 km: Jiří Kyral, Danka Truksová, Marel Weisser
Trať 21 km: Drahomír Randa, Lucie Ludvíková
Ježibaba nakonec útočila na více místech a dokonce donutila Jirku, druhého rytíře království, se ztratit před závodem v registracích, kdy jedné krásné mladé běžkyni zadal pohlaví muže. Až takhle proradně útočila, ježibaba jedna zlomyslná. I Když dnes se to často mění jako ranní výměna trenek.
Královský ceremoniál vyhlásil všechny nejlepší, kteří si to zasloužili, a závod tím oficiálně byl odsouzen připsat konec.
A slavnost započala.
Já tam byl, já tam nepil, já tam nejedl. Ach to byla zase jízda…
Napsal a toto veledílo vymyslel, protože mu došly nápady inspirace si vzala volno
Ing. Michal Sekyra
předseda Běžíme.cz z.s.