„Vůbec se mi nechce. Zase je ráno, skoro jako bych nespal ani minutu. Peřiny jsou tak příjemné… Příjemná touha být zachumlaný v peřinách, ten líbezný pocit štěstí a spokojenosti… Je mi to líto, musím opustit zónu pohodlí a nehledě na sebe, být tu pro ostatní.“
Letos je to šílené, pro každého pořadatele nejen sportovních akcí. Do poslední chvíle nevědět, jestli se akce smí konat, či nikoli z důvodu nařízení Vlády České republiky. Už nešlo couvnout, v době, kdy se kvůli nákupu potřebám a nutností charitativní běžecké akce musí podřídit celá organizace, stále nešlo pořádat jakékoli akce, natož sportovní i venku.
Rozhodli jsme. Charitativní „Běh týnišťskými pralesy“ v roce 2021 bude virtuální. Neměli jsme zkušenosti s virtuální akcí, bylo nutno předělat webové stránky, formát výsledků, naprogramovat si plně nové vyhodnocování výsledků, mnohem více času věnovat online formě.
3 týdny před závodem Vláda ČR povolila sportovní akce, jako byla ta naše. Bylo příliš pozdě, již to nešlo vzít zpět. Musíme do toho jít ONLINE“
Závod se konal 3 týdny, aby měli běžci, běžkyně a běžčata dostatek času si zaběhnout trasu kdekoli budou chtít. Pro poutavější závod, inspiroval jsem se u TERY BEAR běhu, který se koná v Praze, resp. již také virtuálně po ČR. Přidal jsem kategorii „Nešetřím krokem“. Koho by napadlo, že to bude vcelku zábava po celou dobu závodu. Účastníci se mohli mezi sebou soupeřit i v celkovým počtu naběhaných kilometrů v termínu závodu. Je až neuvěřitelné, kolik běžců a běžkyň tuto možnost využilo. Celkem se zaregistrovalo 53 účastníků, naběhalo se 1670 KM. Jen 15 účastníků s nejvíce kilometry měli společně skoro 1400 KM.
Výsledky naleznete na www.bezime.cz.
Doma… V blízkém okolí, kde to mám rád… nebo třeba i v Týništi nad Orlicí, kde jsme pro závodníky udělali export tratí, který šel nahrát do hodinek nebo telefonu.
Poslední den závodu jsme domluvili společný výběh po trasách Týnišťských pralesů, kde proběhl i proslov k závodníkům a pomyslný START, i když už byl skoro konec J
„Poslední den závodu… Vstávej!
Jsem na nohou, přes město k tělocvičně U Dubu na kole. Jen potřeba tam být včas, sraz je v 9 hodin. Zase jedu pozdě… Ustrojen na běh jsem, ale radši bych čistý běžecký věci, v tomhle jsem běžel včera… Sakra, já nemám klíče… Přítelkyně Eliška mi s úsměvem v tváři říká: „jsi blbej“. Super, to mi opravdu pomůže.
No co, poběžím za váguse, nebylo by to poprvé a ani naposledy.
Jsme tady, přijel Jirka Bláhovec ze spolku s přáteli z Pardubic, dále Tereza Skořepová s Petrem, i teta Markéta Tichá a její kamarádky. Čekal jsem, že nikdo nepřijde, takže super.
Sraz byl v 9, start v 9:15. Jirka Bláhovec s přáteli na start nečekali… Že přijedou, byl jejich nápad, na který jsem doplnil společný výběh všech, co budou chtít a mít čas. Aniž bych poděkoval, že jsme se tu sešli, už jsou u Školky a mizí v lese… Občas na zabití.
Trpělivým závodníkům jsem poděkoval, že nemyslí jen na sebe a s krátkým proslovem je to na spadnutí.
START! Tlesknutí a běžíme. Letos ve formě moc nejsem, teprve se rozebíhám. Cítím, jak mi to nechutná. Každý krok, každý metr. Chce se mi neběžet, ale to nejde. Jsi pořadatel, není možné, abys neběžel, když to jde. Na několika místech ukazuji běžcům kudy běžet a sám jsem šťastný, že se blížím do cíle. Má pýcha mi napovídá, že jsem nejlepší… Vždyť jsem doběhl první na trati 6 KM při výběhu. Svědomí se rychle přidává a krotí pýchu, protože na dnešním výběhu jsem trať 6 kilometrů běžel jako jediný…
Jsem v cíli, cílová páska bohužel chybí. Třeba jindy.
Čekám na všechny, kteří s námi dnes vyběhli a trpělivě čekám i na půl-maratonce, abych jim poblahopřál, zatleskal a poděkoval. Byl to moc krásný a náročný den. Krásný a náročný celý závod.
V roce 2021 se běželo pro Hiporehabilitační centrum v Petrovicích, Jezdecký klub Briliant. Dělají skvělou práci, pomáhají malým dětem, sociálně slabým, zdravotně postiženým. Jsme šťastní, že i přes virtuální styl závodu s hrdými 53 účastníky a skvělými sponzory a partnery bylo vybráno 26 tisíc Kč.
Příští rok snad už zase prezenčně