Běh týnišťskými pralesy 6. 7. 2019 [TP19]

Ze zatáčky se vyřítil jako zběsilý. Náhle se za ním vynořují další a další, kteří ho následují… pronásledují. Neskutečné tempo, atmosféra by se dala krájet. Posledních 300 metrů. S každým krokem blíže k vítězství, rozhodnou poslední metry…

Probouzím se, v oknech je již silný svit denního světla, každou chvíli očekávám hřejivé sluneční paprsky. Mobil ukazuje 5 hodin ráno… Spal jsem tři hodiny… od čtvrtka na sobotu jsem naspal dohromady 6 hodin. Necítím se unavený, silně se však přemlouvám k plnému probuzení. Sakra, dnes je závod. Všechny přípravy a práce i přes 20 hodin denně navázaná na to samé s přípravou na státnice si vybírá svou daň. I to je však skvělý trénink těla a mysli.

Ke snídani kousek ovoce, na víc není čas, šup do auta a projet trať. Kontroluji místa, kudy při rozvozu dobrovolníků a materiálu na občerstvovací stanice nepojedeme, kdyby bylo cokoliv se značením trati s možností značení doplnit. Vše dobré, rychle připravovat areál.

Tráva je již posetá rosou, která rychle schne v přítomnosti stále nízko vycházejícího slunce. V Týništi nad Orlicí většina obyvatel spí, je sobota a k tomu svátek, který poukazuje na upálení Mistra Jana Husa, velmi významné osobnosti. V areálu tělocvičny U Dubu stále přibývají a seskupují se dobrovolníci, opět skvělá parta dobrosrdečných lidí, kteří společně s organizátory chtějí vytvořit radost a úsměvy na tvářích všech závodníků, kteří na charitativní akci dorazí. Ano, jde o charitativní Běh týnišťskými pralesy, již 4. ročník.

Přicházejí první závodníci, je nesmírná radost, když se kdokoli přihlásí na Náš běžecký charitativní závod. Jde o hrdost, že akce dokázala oslovit skupiny lidí se stejnou láskou k běhu, ale zároveň je to velká zodpovědnost. Závod byl předem vyprodán, ale stejně jsou na místě zájemci, kdyby někdo nedorazil a běžet nemohl.

Rozvážím se svým kamarádem stoly, židle, ovoce, kelímky, vody a další věci nutné pro občerstvovací stanice. Celkem tři, i na 6 km trati je jedna, půlmaratonci běží jednu v obou směrech, ti mají tedy 4. Trasa 10 km má dvě občerstvovací stanice.

Kde je značení? Tady jsme včera značili půlmaraton… Rozhlížím se, jestli není jen zahozené, ale bohužel. Opět se našel člověk, který má problém s naším charitativním závodem, případně mu velmi vadí v lese značení tratí na dřevěných tyčkách na necelý den a značení na 120 metrech je pryč. Naštěstí jde jen o půlmaraton a zjistili jsme to z kraje. Stíháme to doplnit.

Jsem opět v areálu, doplnění značení nechávám na mém kamarádovi, který se mnou včera značil celou trať. Úkoluji všechny možné dobrovolníky, je jich 30, na jednoho člověka hodně, všichni máme plno práce. Lucka Proche v areálu energicky organizuje a Jirka Bláhovec jede na plné obrátky na registraci/prezenci.

Blíží se start rodinného běhu. Moderátoři chvatně a hbitě svými slovy poukazují běžcům, aby se shromáždili na startu a cíli. Předseda spolku Běžíme.cz a ředitel akce Michal Sekyra všechny účastníky vítá, informuje o detailech jejich trasy. Poslední informace před startem a již je slyšet jen „Připravit, pozor, START a šťastnou cestu…“.

Během chvíle vystartovalo všech 34 přihlášených závodníků. Za hudby DJ a moderátora Jiřího Proche všichni mizí v dáli a za zatáčkou již nejsou vidět. Trať měří lehce nad 3 km, takže nejrychlejší děti budou brzy v cíli. Je krásné sledovat, jak i takto malé děti se svými rodiči i bez nich energicky běží a zápolí mezi sebou. Ani jsem se nenadál a první děti jsou v cíli. Rodinný běh je pro všechny zdarma. V cíli každý dostává dřevěnou medaili a pamětní list od krásné Kláry Markové, vždy stále usměvavé okouzlující blonďaté slečny. A i pro nejrychlejší děti jsme si připravili vyhlášení na stupních vítězů, kde dostali vyřezávanou medaili v designu týnišťských pralesů a tašky s cenami.

Již se přibližuje 10 hodina, start hlavního závodu. Změny běžců v registracích na místě nás dost zdrželi, jedná se však jen o 5 minut zdržení startu. Hraniční.

Mikrofonu se ujímá opět ředitel závodu a sděluje běžcům informace ohledně značení, občerstvovacích stanic a závodu samotnému. Vše připraveno…

Z reproduktorů je slyšet „START“.

Všech 198 závodníků rázem hbitě vystartovalo skrz startovní/cílovou bránu a již rozbíhají vražedná tempa pro požitkářské běžce. Mezi trasami 6, 10 a 21,1 km jsou běžci v podstatě rovnoměrně rozděleni.

Jedná se o rekordní počet závodníků za všechny čtyři ročníky týnišťských pralesů. Téměř nekonečný štrůdl závodníků pozvolna mizí v dálce, neskutečný pocit a pohled…

To neomrzí…

V areálu ale zůstalo mnoho lidí, kteří jsou doprovodem běžcům nebo si přišli užít sportovní akci a podpořit dobrou věc. Charitativní Běh týnišťskými pralesy v letošním roce podpořil Aničku Koukolovou, malou holčičku narozenou v roce 2007 s poruchou autistického spektra, dětskou mozkovou obrnou a těžkou mentální retardací.

Pomoc pro Aničku letos zastřešuje spolek VerMi z.s. akcí Elegance bez bariér, resp. děvčata Mgr. Michaela Šerejchová a Mgr. Veronika Vavrečková. Výtěžek z charitativní akce Běh týnišťskými pralesy bude přidán k celkové podpoře od různých přispěvatelů z celého spektra dobrosrdečných lidí za celý rok.

O vítězi rozhodnou poslední metry…

Neuběhlo ani 23 minut a do cíle se s neskutečnou rychlostí blíží první ze závodníků na 6 km. V čase 23:15 jako první od startu probíhá cílem běžec se startovním číslem 93 Mojmír Svoboda. Chvilku za ním se blíží druhý a třetí běžec v pořadí. Krátkou chvíli na to dobíhá do cíle nejrychlejší žena na 6 km trati v čase 26:32 Kateřina Černíková. Nejrychlejším běžcem v kategorii Děti do 15 let včetně byl Marek Vejběra s neskutečným časem 27:41. 6-tý nejlepší čas na této trati.

Postupně dobíhají do cíle další a další běžci.

Nejrychlejší na trati 10 km byl v čase 36:58 Tomáš Mocek, druhý Antonín Malátek v čase 38:55 a třetí Lukáš Hamral za 39:14. Mezi ženami Kristýna Mervartová s časem 42:57 následovaná Lenkou Tomšíkovou s časem 45:25 a třetí Evou Vejběrovou za 46:05.

Královskou trať půlmaratonu týnišťských pralesů opanoval Ivo Šťastný s časem 1:24:21 následovaný Martinem Vavrečkou s časem 1:24:52 a Tomášem Hakem za 1:26:09.

Mezi ženami Adélka Václavská v čase 1:40:34, následovaná Ivou Pachtovou v čase 1:40:50 a Šárkou Vachalovou za 1:45:13.

Po vyjedení a vypití všech zásob v areálu a vyhlášení všech tratí a kategorií poděkoval ředitel závodu všem běžcům za účast, podporu a popřál jim mnoho dalších úspěchů.

Závod samotný tím, ale nekončil. Téměř všichni závodníci byli již pryč nebo ve sprchách, ale trať půlmaratonu stále nebyla uzavřena. Na trati zbývala jedna závodnice. Z informací z trati se mladá slečna lehce zaběhla a na svém nejspíše prvním půlmaratonu se dostala na hranici svých sil, ne-li za ni. Mladičkou závodnici Adélku Štěpánkovou v cíli vyhlížel i její tatínek a nakonec ji běžel naproti.  Za poslední závodnicí jela na kole s menším odstupem kontrola trati a pomoc v případě nutnosti. Naštěstí se čekání a víra vyplatila. Závodnice se za doprovodu svého tatínka vynořila zpoza školky U Dubu a mířila do cíle. Zástup dobrovolníků v cíli tleskal, seč jim síly stačili. Výborná práce Adélo. 3 hodiny, 30 minut a 7 vteřin muselo být na trati velmi náročných.

Jako ředitel závodu TP19 a předseda spolku Běžíme.cz s radostí informuji, že za pomoci sponzorů, kterým jsme velmi vděční a závodníků, bude Anička Koukolová podpořena částkou 22 000 Kč.

Všem děkujeme, Váš tým Běžíme.cz…

Ing. Michal Sekyra, Ing. Jiří Bláhovec, Bc. Lucie Proche, DiS., jejich rodiny, spousta kamarádů a přátel.

Za rok zase na shledanou 🙂

Autor článku: Ing. Michal Sekyra

Foto: Bc. Lucie Proche, DiS.